Státní zástupkyně Dagmar Máchová aneb Lady OpenCard

Role státní zástupkyně Dagmar Máchové v kauze OpenCard

Dagmar Máchová z Městského státního zastupitelství je žalobkyní v trestním stíhání kauzy Opencard, kterou začala vyšetřovat policie na podnět tehdejší zastupitelky Jany Ryšlinkové  v únoru 2010. Prověřování tohoto trestního oznámení však bylo zrušeno z nejasných důvodů a obnoveno až se značným zpožděním, přičemž šetření obnovila až dozorující státní zástupkyně Jana Hercegové, která byla nadřízenou Dagmar Máchové. Při vyšetřování případu byla změněna kvalifikace trestných činů tak, aby nebylo možné nasadit odposlechy. Jeden skutek se rozdělil na více částí, které mohou být promlčeny dřív. Prohlídka magistrátu se odkládala tak dlouho, až policie našla už jen vymazané počítače. Mezi mnohokrát zdokumentovanými náklady na projekt OpenCard a částkou, s níž praocvala státní zástupkyně Lady OpenCard, byl zjevný rozpor.

Všechny tyto a další nejasnosti nebyly nikdy vysvětleny, což vedlo vyšetřovací parlamentní komisy pro kauzu OpenCard ke konstatování, že mohlo jít o záměr Dagmar Máchové ovlivnit úspěch vyšetřování. Dagmar Máchová se pak stala vůbec první státní zástupkyní, na níž poslanci navrhli podat trestní oznámení a vyvolali prověřování činnosti této zástupkyně Generální inspekcí bezpečnostních sborů. A také si vysloužila pěknou přezdívku: Lady OpenCard.

Samotné trestní oznámení nakonec dospělo k obvinění několika úředníků pražské radnice. Je přitom evidentní, že skandální selhání a prodražení projektu (karta za více než 1, 7 miliardy Kč neumí ani 10 % funkcí, jež byly v plánu) nemohlo být dílem středně postavených úředníků, nýbrž jen nejvyššího, politického vedení. Na tento špatný směr vyšetřování, v němž lze jen těžko nevidět úmysl, upozornil i soudce Městského soudu v Praze Alexandr Sotolář ve svém rozsudku z roku 2014: “„Paradoxem této trestní věci je, že před soudem stanuli jen podřízení pracovníci těch, kdo byli oprávněni rozhodnout,“ uvedl Sotolář.

Vzhledem k tomuto postupu Dagmar Máchové a pražského státního zastupitelství se Tereza Kněžourková z Pražského fóra a bývalá pražská zastupitelka Jana Ryšlinková rozhodly podat doplnění k původnímu trestnímu oznámení, a to u Státního zastupitelství v Olomouci (více informací v článku v sekci aktuality).

Vyjádření Dagmar Máchové k výše uvedeným skutečnostem

V červenci 2015 publikovala Tereza Kněžourková na webu Nadačního fondu proti korupci glosu “Vysvědčení pro Lady OpenCard” , v níž glosovala výkon Dagmar Máchové v kauze OpenCard a dalších případech. Máchová v korespondenci Kněžourkové na svou obhajobu uvedla, že žádný zákonný orgán v jejím postupu pochybení nebo nezákonnosti neshledaly. Žádný z jednotlivých výše uvedených a podezřelých úkonů však obhájit nedokázala, stejně jako skutečnost, že skuteční zloději odpovědní za prodražení projektu a s ním spojené finanční úniky souzení nejsou.

Lady OpenCard a další “zajímavé” kauzy

Kauza Neograph

Dagmar Máchová dozoruje kauzu Neograph, ve které je nesmyslně obviněn jeden z hlavních svědků v kauze jízdenek – Vladimír Sitta mladší. Jako jeden z nestandardnosti lze uvést, že v momentě, kdy se rozhodl vypovídat v kauze jízdenek DPP, tak do 2 dní bylo mu rozšířeno obvinění v kauze Neograph jakoby intenzita jeho stíhání v kauze Neograph korespondovala s jeho angažovaností v kauze jízdenek. V září 2015 dostal Vladimír Sitta jednoroční podmínku za zneužití informací v obchodním styku. Nicméně sám soudce (opět) Sotolář uvedl: “Nepochybným faktem je, že stíhání bylo iniciováno právníky z okolí Jana Janků a Ivo Rittiga a je zřejmé, že se tak stalo v souvislosti s jízdenkami pro dopravní podnik. Je možné, že šlo o formu odplaty za zveřejnění vyvádění peněz z dopravního podniku.” Sitta se brání tím, že jeho prohřešky byly motivovány snahou vyjít vstříc tehdejšímu obchodnímu partnerovi, Janovi Janků.

Právě Janků dramaticky vydělal na krocích Lady Opencard v tomto případě. Když Máchová obstavila Sittovým poloviční podíl ve firmě, Janků a jeho lidé rychle navýšili základní jmění firmy, čímž otce a syna Sittovy připravili o jejich vlastní podnik.  Případ u soudu provázeli i další scény jak z kvalitního hollywoodského filmu: jedna z předvolaných znalkyň, Pavla Císařová, se u soudu sesypala, protiřečila si, přiznávala, že problematice, jíž posuzuje, vůbec nerozumí a nebyla schopna zodpovědět dotazy soudce. “Odbornice” Císařová přitom figuruje i v další kauze a soudním procesu, spojenými s osobou Ivo Rittiga (Oleo Chemical).

Vyšetřování soudce Ondřeje Havlína

Soudce Havlín byl nepravomocně odsouzený za korupci. Havlín měl údajně účelově zprostit obžaloby vlivného člena ČSSD Karla Březinu (Březina je pro změnu již pravomocně odsouzený). Dle Lidových novin se do soudu Havlína zapojila i Lady OpenCard: tentokrát však nikoliv v pozici žalobkyně, ale jako svědek. Dle LN měly policejní odposlechy zachytit Máchovou v rozhovoru s Havlínem; později se po telefonu měla Máchová strachovat, zda v restautaci nebyli s Havlínem někým slyšeni.

Kauza Nemocnice Na Homolce

Když se Vrchní státní zastupitelství začalo zabývat zmanipulovanou zakázkou na digitalizaci chorobopisů pražské Nemocnice Na Homolce, dospělo šetření policie až k obvinění několika osob. Když se ještě předtím touto kauzou zabývala Dagmar Máchová, policisté dostali přikáz trestní oznámení v této věci odložit.

Podvody mafiána Františka Mrázka

V roce 1995 podala Pragobanka trestní oznámení na úvěrový podvod. Policie případ dlouhé roky vyšetřovala, státní zástupkyně Máchová však ne a ne podat žalobu. Výmluva na oddalování soudního procesu o několik let: špatné znalecké posudky (zase ti znalci!). Ani tento případ Máchové nebyl dotažen do konce. A jeho bilance (dle LN)? Záhadně zemřela původní žalobkyně případu, jeden z policistů spáchal sebevraždu a jeden z obviněných byl zavražděn.

Tunelování Drůbeží Příšovice

V komplikovaném případě CS Fondů táhnoucím se od roku 1997 zahájila policie v roce 2006 trestní stíhání dalších šesti lidí. Mezi nimi byl i Petr Müller, bývalý jednatel firmy Crassus, jež se účastnila také obchodů s Drůbeží Příšovice. Machová, která dozorovala vyšetřování vytunelování Drůbeže Příšovice , sice došla k závěru, že Petr Müller „nepostupoval s péčí řádného hospodáře a činil tak zaviněně“, ale přesto jeho trestní stíhání v roce 2009 zastavila. Zdůvodnila to tím, že obviněného ing. Petra Müllera má podle očekávání postihnout kvůli tunelování CS Fondů mnohem přísnější trest, než by mu hrozil v případě Drůbeže Příšovice, kde tedy pokračování jeho trestního stíhání považuje za neúčelné. Müllera samozřejmě žádný trest v případě CS Fondů nepostihl…